KULATÉ STOLY

BEZ STOLŮ - Praha

Bezpečný prostor pro citlivá společenská témata

pod záštitou Hlavního města Prahy převzatou Ing. Alexandrou Udženijou, náměstkyní primátora

PRODEJ VSTUPNÉHO SKONČIL

KRUH NÁS DĚLÁ HLUBŠÍMI,

LIDŠTĚJŠÍMI CÍTÍCÍMI BYTOSTMI A

ROZVÍJÍ INTELIGENCI SRDCE

21. února 2026, 9:00 - 20 h |

Staroměstská radnice,
sál Architektů a přilehlé prostory

pod záštitou Hlavního města Prahy převzatou
Ing. Alexandrou Udženijou, náměstkyní primátora

O konferenci

Kulaté stoly bez stolů v Praze

Kulaté stoly bez stolů jsou netradiční konference, kde namísto formálních panelů vytváříme prostor pro otevřenou a bezpečnou diskusi o společensky citlivých tématech. V rámci kulatých stolů (tentokrát bez stolů) budeme společně zkoumat naše postoje, prožitky a příběhy s cílem hlubšího porozumění, empatie a vzájemného obohacení.

Každý účastník se stává spolutvůrcem díky vlastnímu příběhu a zkušenostem. Prostřednictvím transparentní kruhové komunikace si osvojíme dovednosti, které podporují hluboké naslouchání, vzájemný respekt a bezpečné sdílení. Tento přístup vychází z poznatků o fungování nervového systému a pomáhá nám zůstat v klidu a otevřenosti i v situacích, kdy máme odlišné názory. Vytváří prostor pro skutečné porozumění, kde se vidíme, vnímáme a sdílíme v atmosféře bezpečí a přijetí.

Naším záměrem je přinést do společenské diskuze o společensky citlivých tématech více bezpečí, naslouchání, času a vnímání. To umožňuje zůstat v spolu ve vztahu když zastupujeme různá stanoviska či různé příběhy o daném tématu. Citlivá společenská témata jsou často bulvarizovány, zneužívány k polarizaci což dělá samotným tématům a dotčeným jedincům a skupinám medvědí službu. 

Proč se zúčastnit?

  • Bezpečné a respektující prostředí pro diskusi o společensky důležitých tématech.
  • Prostor pro sdílení a naslouchání.
  • Ojedinělá příležitost k prohloubení porozumění a empatie.
  • Praktické seznámení s transparentní kruhovou komunikací.

Jak to bude probíhat?

Konference se skládá z osmi facilitovaných kruhů na různá témata. 
Každý kruh:

  • trvá 120 nebo 90 minut
  • začíná úvodem do principů kruhové komunikace
  • otevírá téma skrze příběhy angažovaných hostů
  • poskytuje prostor pro hlas  účastníků kruhu
  • podporuje vzájemné naslouchání a hlubší porozumění

Program - časový harmonogram

9:00Začátek registrace
9:30Přivítání, úvodní slovo, principy kruhu
10:30Začátek 1. bloku  kruhů
12:30Pauza na oběd
14:15 Začátek 2. bloku kruhů

16:30Pauza na kávu

17:30Začátek 3. bloku kruhů

19:30 - 20:00Integrace, ukončení akce

Témata kruhů

    1. blok kruhů: 9:30 - 12:30

    2. blok kruhů: 14:30 - 16:30

Sebepoškozování dětí a dospívajících Blanka  Tichavská
Lidé za mřížemi: náš kolektivní stínAnita Beganyová, Jan Látal, Jan Čermák
Rovnost mezi muži a ženami Lenka Simerská, Jan Heyrovský

    3. blok kruhů:  17:30 - 19:00

Zneužitá média v době klikací Jan David 
Porod jako zrcadlo naší společnosti Lilia Khousnoutdinova , Lenka Laštovičková

Sádlo aneb vztah společnosti k lidem s obezitou a nadváhou 

Kruh nabídne příběhy a reflexi našeho osobního i kolektivního vztahu a prožitku ve vztahu k obéznímu tělu.  Na kruhu nás nebudou zajímat názory, rady a postoje jak se s tloušťkou vypořádat, ale vztah a jeho obsah, který se ukáže teď a tady.

Otázky, které nás mohou provázet

  • Jak se vztahujeme k obezitě vlastní a druhých? 

  • Jaký je společenský vztah k nadváze a jaké pocity a emoce jsou obsaženy v našem prožívání ve vztahu k tloušťce?

Držitel tématu: Ridina Ahmedová
Facilitátor: Zdeněk Jan Weber

Ridina Ahmedová

Ridina Ahmedová je hudebnice, performerka, lektorka a autorka oceňovaných audiodokumentů.  Její  práce spojuje zpěv, příběhy, tělo a vztah k němu. Ridina se dlouhodobě zajímá o společenský tlak na dokonalost, který nám často komplikuje přijetí vlastního hlasu i těla.  Její autorské představení Sádlo a stejnojmenná podcastová serie www.rozhlas.cz/sadlo  vypráví příběhy autentického hledání vztahu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje očekávání okolí ani standardy správného vzhledu.

Zdeněk Jan Weber

Sám kráčí fyzicky i profesně s tématem tloušťky.

Systém a my

Velmi často v dnešní době a společnosti zní věty vyjadřující postoj, že "systém" ( či systémy) je tuhý, nefunkční, byrokratický, zastaralý, nelidský, přebujelý...atd. A způsoby přístupu a vztahování se k těmto různým společenským systémům jsou často rozpolcené na buď podřízení se , "protože takhle to je, vždycky bylo a nejde to změnit" anebo různé formy protestu a odporu, které se snaží "systém změnit" nebo se "postavit mimo systém". Jenže cokoliv, co chceme změnit, změnit zvenčí nelze. Vnímáme se často jako oběť systému a z tohoto místa proti systému bojujeme, kritizujeme, usilujeme, přesvědčujeme, bráníme se, vymezujeme či se od "systému" odpojujeme.

Stejně jako automobil nemůžeme řídit, aniž bychom si do něj sedli a přijali svou roli ve vztahu k určování jeho směřování s ohledem na jeho stav, stav silnice, další účastníky provozu, naši vlastní kapacitu, kondici a schopnost řízení, směrování a mnoho dalších součinných okolností, ani "systém" nelze změnit, aniž bychom nepřijali svou aktivní roli ve vztahu k jeho působení a fungování. To, co změnit můžeme a potřebujeme, je naše vlastní vnitřní nastavení vnímání a vztahování se uvnitř systémů, kterých jsme různou součástí. K tomu nejprve potřebujeme prozkoumat a skutečně vlastnit své vlastní vztahování se k všemožným systémům fungování společnosti, své vlastní nevědomé prožívání těchto vztahů, které zahrnují různé zkušenosti a emoce, kterým se chceme vyhnout. A právě to, že se jim vyhýbáme, způsobuje, že se určité společenské dění opakuje stále dokola, jen v obměněných kulisách.

A druhým velmi důležitým krokem je začít vnímat sebe i "systém" jako lidské společenství. 
Systém není kdesi tam venku, jako palác z cihel. Uvnitř systému jsou lidé, kteří mají své lidské prožívání, zkušenosti, příběhy, cítění, stejně jako my. A stejně tak "vně systému" jsou lidé se svým lidským prožíváním. Spojíme-li se skrze toto paradigma ve sdílení prožívání v různých místech " systémů" a můžeme-li si naslouchat, uvidíme a ucítíme mnohem více života jako propojený celek. To nám umožní živoucí organismus zvaný "systém", skrze sebe a své vztahování se k němu, začít se měnit. 

Probudíme-li své vlastní živoucí srdce ve vztahu k lidem, kteří tvoří systémy a přijmeme-li své prožívání, které se ve vztahu k těmto lidem se uvnitř nás projevuje, obdržíme klíč, který může odemknout mnohé dveře.

Pojďme v tomto kruhu v bezpečném rámci společně začít. Naslouchat sobě i druhým, v autenticitě a přítomnosti. A nechat se překvapit, co takový kruh uvnitř nás, v naší vlastní vnitřní architektuře začne přestavovat.

Otázky, které nás mohou provázet

  •  Jakých "systémů" jsem součástí a v jakých rolích? Tvůrce, nadřízený x podřízený, příjemce...
  •  Vnímám se jako součást nebo jako oddělený díl bez propojení?
  • Jaké "systémy" já vytvářím?
  • Na základě jakých zkušeností takovéto systémy tvořím?
  •  Co skutečně prožívám? Jaké emoce ve vztahu k lidem uvnitř i vně systémů prožívám? Mohu je prožívat a vyjadřovat nebo je potlačují?
  • Jaké mé prožívání je intenzivní? Co ve mně ztratilo hlas?
  • Prožívám, že mě "systém" ignoruje, nebo naopak já udržuji "systém" daleko od sebe?

Facilitátor: Šárka Weberová

Bc. Šárka Weberová, SEP

www.siladuse.cz, www.ilpt.cz, www.integrace-traumatu.cz
Šárka se přes 15 let věnuje práci s individuálními klienty i se skupinami, skrze facilitaci, provázení a lektorování v oblastech transparentní kruhové komunikace, sociálních a mezilidských vztahových souvislostí a integraci traumatu osobního, rodového a v posledních letech i kolektivního. Právě práci s integrací kolektivní vrstvy traumatu, té, která je integrována do kultury a společenských systémů a norem se učí u Thomase Hübla, u nějž prošla 2-letým výcvikem Facilitace integrace kolektivního traumatu a kontinuálně pokračuje v jeho aplikovaném studiu a praxi.

Válka na Ukrajině: Stíny konfliktu v našich životech 

Válka na Ukrajině změnila nejen mapy a politické uspořádání, ale také naše každodenní životy, vztahy a pocit bezpečí. Konflikt, který se odehrává nedaleko našich hranic, zasahuje do našeho vnitřního světa různými způsoby – probouzí strachy, mění priority a nutí nás přehodnotit mnohé jistoty. Tento kruh vytváří bezpečný prostor pro sdílení autentických zkušeností a pocitů spojených s válkou, která je geograficky blízko, ale pro mnohé z nás zároveň vzdálená. Za oficiálními postoji a mediálními obrazy se možná skrývá složitá mozaika osobních prožitků – od nejistoty a strachu přes vnitřní konflikty až po únavu ze solidarity či pocity malichernosti vlastních starostí tváří v tvář válečnému utrpení. Vytvoříme prostor, kde mohou zaznít i ty pocity, které běžně zůstávají nevyslovené. 

Otázky, které nás mohou provázet

  • Jak se proměnil můj každodenní život a pocit bezpečí od začátku války? 

  • Kde nacházím naději a sílu v časech poznačených nejistotou?

  • Jak se vyrovnávám s nejistotou v měnící se bezpečnostní situaci?

  • Jak se ve mně snoubí soucit s obavami o vlastní bezpečí a budoucnost mně, mé rodiny?

  • Jak se vyrovnávám s většinovými či menšinovými názory kolem sebe?

    Držitel tématu: Pavla Yakymchuk
    Facilitátor: Jan Prokopec

Pavla Yakymchuk

Pavla je sociální pracovnice, facilitátorka ženských kruhů a patnáct let žije v česko-ukrajinském manželství. Má přímou zkušenost z Majdanu a válečné zóny ATO na Ukrajině z let 2014-2015 a i v současnosti zůstává v úzkém kontaktu s ukrajinskou rodinou a přáteli s různými osudy. Stejně jako jejich život, i ten její se s válkou výrazně proměnil. Profesně řadu let působila v organizaci InBáze, kde pracovala s uprchlíky a cizinci z třetích zemí. Nyní pracuje na Pražské lince důvěry a lektoruje kurzy interkulturních kompetencí. V tématu Ukrajiny není teoretickým expertem, ale žije ho každý den skrze svou rodinu, přátele a pracovní kolegy. Její zkušenosti ji učí, že i ve válce se dá žít a na tom, jak se lidi doopravdy cítí, záleží.
Honza, otec dvou vlastních a dvou nevlastních dětí, působil 25 let v Armádě české republiky. Během svého působení v AČR opakovaně navštívil mise v Bosně a Hercegovině i Afganistánu a dosáhl hodnosti majora. Nyní působí jako mentor pro mladistvé i dospělé a vede kolektiv v 9. třídě na Scio škole Dejvice.

Fenomén sebepoškozování

Sebepoškozování - jev, který je úzce spojen s obdobím dospívání, s vývojovými změnami, kterými mladí lidé procházejí i s výzvami, které v životě mají.  Se sebepoškozováním má zkušenost přibližně každý pátý dospívající.  Místo soudů a hodnocení se raději vydejme za příběhy těch, kteří mají s tímto jevem přímou zkušenost. Jaké jsou příběhy těch, kteří mají nebo měli se sebepoškozováním zkušenost?  Jaké jsou příběhy rodičů, jejichž děti se sebepoškozují? 

Otázky, které nás mohou provázet

  • Jaké jsou naše skutečné pocity a prožitky ve vztahu k fenoménu sebepoškozování?
  • Co prožívají mladí lidé, kteří se sebepoškozováním mají nebo měli zkušenost?
  • Co prožívají rodiče těchto mladých lidí?
  • V jakém vztahu je společnost vůči těmto mladým lidem, potažmo vůči jejich rodičům?
  • Jaké konkrétní kroky můžeme jako společnost podniknout, abychom podpořili rodiče i děti s touto zkušeností?
     
    Držitel tématu a facilitátor: Blanka Tichavská

Blanka Tichavská

Blanka je máma tří dětí ve věku 13, 10 a 7 let. Pracuje jako trauma informovaná koučka, průvodkyně přechodovými rituály pro  děti, dospívající i dospělé, facilitátorka a lektorka transparentní kruhové komunikace a působí jako průvodkyně a lektorka v některých výcvicích Síly duše. Blanka je díky své práci v kontaktu jak s mladými lidmi, kteří mají se sebepoškozováním zkušenost, tak s jejich rodiči, kteří se s touto nelehkou situací vypořádávají. Příběhy aktérů z obou stran se jí hluboce dotýkají a vítá možnost společně trávit tyto zkušenosti v kruhu. Uvidět světlo v začarovaném kruhu je záměrem pro setkání nad tímto tématem.

Lidé za mřížemi: náš kolektivní stín

Zveme vás do sdílecího kruhu o našem vztahu k mužům i ženám, kteří jsou nebo byli ve vězení. Často se na ně díváme skrze předsudky nebo strach, a přitom mohou být zrcadlem částí nás samých, které bychom raději neviděli – našeho osobního i kolektivního stínu.

V bezpečném a otevřeném prostoru budeme naslouchat a sdílet, co v nás toto téma a jejich příběhy probouzí a co nás spojuje. Společně se můžeme dotknout toho, že i „lidé za mřížemi“ jsou především lidé – se svými příběhy, chybami, sny i nadějemi – a můžeme v sobě vytvořit prostor pro přijetí druhých takových, jací jsou, včetně sama sebe – tady a teď.

Držitel tématu: Anita Beganyová, Jan Látal
Facilitátor: Jan Čermák

Honza pracuje jako trauma informovaný kouč, facilitátor transparentní kruhové komunikace a spolupracuje na výcvicích Mužského kruhu, Síly duše a Institutu léčby a prevence traumatu. Podílel se na natáčení dokumentu Czexperiment z prostředí mužské věznice v Pardubicích. 

PhDr. Anita Beganyová

Anita působí už 15 let v neziskové organizaci RUBIKON Centrum, kde začínala jako projektová manažerka a postupně se stala garantkou PR a osvěty. RUBIKON Centrum už více než 30 let pomáhá lidem s trestní minulostí překročit svůj vlastní Rubikon – tedy znovu najít cestu k životu v souladu se zákonem a začlenit se do společnosti. Kromě přímé podpory klientů a klientek organizace usiluje také o systémové změny a proměnu společenského myšlení směrem k větší otevřenosti a inkluzi. Anita ve spolupráci s různými umělci vytváří audiovizuální projekty, jejichž cílem je destigmatizovat lidi s trestní minulostí, přibližovat je ve světle především lidskosti, za kterou ale umí přijmout plnou odpovědnost, a proměňovat myšlenkové nastavení společnosti v tématech vězeňství a trestní politiky. Anita věří, že v každém člověku je potenciál ke změně, a proto si každý člověk si zaslouží druhou – a někdy i opakovanou – šanci, pokud o ni opravdu stojí. Jak zaznělo ve filmu Rok ďábla: „Nikdy nevíme, kde je ten bod zlomu – ani dolů, ale ani nahoru.“

Jan Látal

Režisér a dokumentarista, hlava a srdce projektu czeXperiment

Rovnost mužů a žen. Aneb co skutečně hledáme za slovem rovnost?

Rovnost mužů a žen je téma, které se dotýká každého z nás – v rodině, v práci i ve společnosti. Často ale znamená něco jiného pro muže a něco jiného pro ženy. Pro někoho je to otázka spravedlnosti a rovnosti příležitostí, pro jiného přirozených rozdílů, které není třeba vyrovnávat. Kde je hranice mezi rovností a odlišností? A kde se snaha o rovnost může stát spíše překážkou vzájemného porozumění?

Záměrem kruhu je vytvořit prostor, kde mohou zaznít autentické pohledy mužů i žen – s respektem, bez potřeby přesvědčovat druhé. Chceme se společně podívat, jak tuto otázku dnes prožíváme, kde narážíme na neviditelná slepá místa a jaká zažitá klišé je dobré znovu prozkoumat.

Otázky, které nás mohou provázet:

  • Co pro mě osobně znamená rovnost mezi mužem a ženou?
  • Kde ve společnosti má smysl rovnost posilovat – a kde naopak zachovat rozdílnost?
  • Jak se v našem pohledu na rovnost odráží vlastní zkušenosti, role a očekávání?
  • Je rovnost něco, co se dá „nastolit“, nebo je to spíše vědomá volba každého z nás?

Držitel tématu: Lenka Simerská
Facilitátor:
Jan Heyrovský

Milovník a propagátor kruhových sdílení, Ikigaikouč a lektor, podnikatel v realitách. Spolutvoří projekty letního festivalu Kruhy v kruzích a projekt Kruhová sdílení. Jsem vděčný, že v tomto kruhu budeme společně otevírat téma rovnosti mužů a žen – téma, které se dotýká každého z nás a zasluhuje prostor pro hlubší naslouchání, porozumění a propojení skrze osobní příběhy.


Lenka Simerská

"Věřím, že stav společnosti můžeme spolehlivě měřit podle postavení žen v ní." Socioložka a expertka na trh práce, rovné příležitosti, odměňování a postavení žen a ve společnosti. Od roku 2016 - 2025 působila na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde řídila multidisciplinární systémový projekt Rovná odměna, který nastavuje strategie a nástroje pro snižování nerovností v odměňování žen a mužů v ČR. Působí v poradních orgánech a expertních skupinách včetně výborů Rady vlády ČR pro rovnost žen a mužů. V minulosti pracovala jako konzultantka pro byznys, výzkumné a neziskové organizace a mezinárodní instituce. Je aktivní v komunální a krajské politice, aktivně se podílí na prosazování systémových změn a mindsetu v oblasti vyrovnaného zastoupení žen ve vedení a v advokační činnosti propojuje veřejnou sféru a byznys. V roce 2018 založila Institut LibuShe pro ženy v politice a veřejné správě.

Zneužitá média v době klikací

Hlídací pes demokracie nebo stroj na peníze?

Média jsou vystavena stále větším ekonomickým tlakům, algoritmickému řízení obsahu a rostoucí roli umělé inteligence. Snahou informovat se prolíná snaha upoutat pozornost a generovat zisk. Vedle tradičních médií navíc ovlivňují naše vnímání reality i sociální sítě. Na setkání zažijeme málo teorie, hodně vzájemných interakcí.

Otázky, které nás mohou provázet

  • Jak se orientujeme v nabídce médií a záplavě zpráv?

  • Jak poznáme spolehlivé informace a komu důvěřujeme?

  • Kdo dnes určuje, co je pro nás důležité vědět?

  • Jak algoritmy a sociální sítě mění naše vnímání reality?

  • Jak si udržet kritické myšlení a důvěru k médiím v době klikací?

Držitel tématu a facilitátor:  Jan David

Honza je novinář s 25letou praxí v médiích, redaktor na Novinky.cz. Prošel řadou editorských pozic v různých titulech, vedl redakční týmy. Na volné noze se zaměřoval na rozhovory a reportáže i tvorbu podcastů. Provází mužskými a mužsko-ženskými kruhy, jeho srdcovkou je pořádání svateb v kruhu. Je autorem dvou knih a pracuje na dalších. Rád čte na papíře.

Porod jako zrcadlo naší společnosti

Porod je zkušenost, která se dotýká nás všech. Všichni jsme svou vlastní cestou přišli na tento svět, někteří z nás jsou rodiči, někteří byli u porodu jako doprovod. Slyšeli jsme  porodní příběhy svých matek a dalších lidí.
Pozvání  do kruhu je pro všechny,  kdo chtějí  pobýt s otázkou, jak zacházíme s tím, co je nejzákladnější - se zrozením života.  Jak se vztahujeme k porodu a k rodícím ženám? 
Cílem není diskutovat o správnosti přístupů, ale v bezpečném prostoru naslouchat a porozumět příběhům, které v nás toto téma probouzí.

Otázky, které nás mohou provázet

  • Co nám způsob, jak přistupujeme k porodu, říká o nás samých? 
  • A co nám říká o tom, kým jsme jako společnost?
  • Co nám prostor porodu ukazuje o našem vztahu ke kontrole a odevzdání? K přirozenému tempu a tlaku? Co nám říká o důvěře a vztahu k autoritám?
  • Jak by vypadala společnost, která by se učila z porodního procesu – ze zranitelnosti, citlivosti, spolupráce, trpělivosti a přítomnosti?
  • Co by se mohlo proměnit,  kdybychom k porodu – a k sobě – přistupovali s větší úctou, laskavostí, respektem  a důvěrou?

 

Držitel tématu: Lilia Khousnoutdinova 
Facilitátor: Lenka Laštovičková

Lilia Khousnoutdinova

ZAKLADATELKA NF PROPOLIS33, HISTORIČKA A DULA Lilia se narodila do tatarské rodiny jako nejstarší z pěti sourozenců. Vyrůstala v Česku, ve Francii, Velké Británii a USA. Vystudovala politologii a historii na univerzitě v Oxfordu a následně k tomu přidala Gender & Development na London School of Economics. Je podnikatelkou, publicistkou a iniciátorkou osvětových programů. Založila Nadační fond Propolis 33, který se věnuje projektům týkajícím se plánovaného rodičovství, mateřství, reprodukce a projektům s feministickou tematikou. Je členkou předsednictva Českého helsinského výboru. V posledních letech jako dula a lektorka Active Birth aktivně podporuje iniciativy pro pozitivní změny v českém porodnictví, např. kampaní #kozaven nebo v rámci projektu @naporoduzalezi.cz. Loni s Olgou Lounovou dokončily na 46. místě East African Safari Classic rally, nejtěžší soutěž ve své kategorii, kterou jely pod vlajkou "porodní rally" s tématy respektující a bezpečné péče o ženu v perinatálním období. Aktuálně studuje zdravotnické právo a bioetiku na univerzitě v Manchester.

Lenka Laštovičková

Lenka je součástí týmu Síly duše,  facilitátorkou transparetní kruhové komunikace. Spolutvoří projekt Kruhová sdílení a letní festival kruhové komunikace Kruhy v kruzích. Lenka je máma dvou dětí, syna a dcery a nositelkou dvou velmi odlišných porodních příběhů.

CENA PROGRAMU
Celodenní vstupenka

 

Základní cena - 990 Kč

Dárcovská cena - 2.990 Kč
(chcete-li podpořit vizi konference)

 

ZAČÁTEK A KONEC PROGRAMU

začátek programu - v 9:30 h
konec programu - v 20 h

PŘIHLÁŠKA