KULATÉ STOLY
BEZ STOLŮ - Praha
Bezpečný prostor pro citlivá společenská témata
pod záštitou Hlavního města Prahy převzatou Ing. Alexandrou Udženijou, náměstkyní primátora
KRUH NÁS DĚLÁ HLUBŠÍMI,
LIDŠTĚJŠÍMI CÍTÍCÍMI BYTOSTMI A
ROZVÍJÍ INTELIGENCI SRDCE
21. února 2026, 9:00 - 20 h |
Staroměstská radnice,
sál Architektů a přilehlé prostory
pod záštitou Hlavního města Prahy převzatou
Ing. Alexandrou Udženijou, náměstkyní primátora
O konferenci
Kulaté stoly bez stolů v Praze
Kulaté stoly bez stolů jsou netradiční konference, kde namísto formálních panelů vytváříme prostor pro otevřenou a bezpečnou diskusi o společensky citlivých tématech. V rámci kulatých stolů (tentokrát bez stolů) budeme společně zkoumat naše postoje, prožitky a příběhy s cílem hlubšího porozumění, empatie a vzájemného obohacení.
Každý účastník se stává spolutvůrcem díky vlastnímu příběhu a zkušenostem. Prostřednictvím transparentní kruhové komunikace si osvojíme dovednosti, které podporují hluboké naslouchání, vzájemný respekt a bezpečné sdílení. Tento přístup vychází z poznatků o fungování nervového systému a pomáhá nám zůstat v klidu a otevřenosti i v situacích, kdy máme odlišné názory. Vytváří prostor pro skutečné porozumění, kde se vidíme, vnímáme a sdílíme v atmosféře bezpečí a přijetí.
Naším záměrem je přinést do společenské diskuze o společensky citlivých tématech více bezpečí, naslouchání, času a vnímání. To umožňuje zůstat v spolu ve vztahu když zastupujeme různá stanoviska či různé příběhy o daném tématu. Citlivá společenská témata jsou často bulvarizovány, zneužívány k polarizaci což dělá samotným tématům a dotčeným jedincům a skupinám medvědí službu.
Proč se zúčastnit?
- Bezpečné a respektující prostředí pro diskusi o společensky důležitých tématech.
- Prostor pro sdílení a naslouchání.
- Ojedinělá příležitost k prohloubení porozumění a empatie.
- Praktické seznámení s transparentní kruhovou komunikací.
Jak to bude probíhat?
Konference se skládá z osmi facilitovaných kruhů na různá témata.
Každý kruh:
- trvá 120 nebo 90 minut
- začíná úvodem do principů kruhové komunikace
- otevírá téma skrze příběhy angažovaných hostů
- poskytuje prostor pro hlas účastníků kruhu
- podporuje vzájemné naslouchání a hlubší porozumění
Program - časový harmonogram
| 9:00 | Začátek registrace |
|---|---|
| 9:30 | Přivítání, úvodní slovo, principy kruhu |
| 10:30 | Začátek 1. bloku kruhů |
| 12:30 | Pauza na oběd |
| 14:15 | Začátek 2. bloku kruhů |
| 16:30 | Pauza na kávu |
| 17:30 | Začátek 3. bloku kruhů |
| 19:30 - 20:00 | Integrace, ukončení akce |
Témata kruhů
1. blok kruhů: 9:30 - 12:30
| Sádlo aneb vztah společnosti k lidem s obezitou a nadváhou | Ridina Ahmedová, Zdenek Jan Weber |
|---|---|
| Systém a my | Šárka Weberová |
| Válka na Ukrajině: Stíny konfliktu v našich životech | Pavla Yakymchuk, Jan Prokopec |
2. blok kruhů: 14:30 - 16:30
| Sebepoškozování dětí a dospívajících | Blanka Tichavská |
|---|---|
| Lidé za mřížemi: náš kolektivní stín | Anita Beganyová, Jan Látal, Jan Čermák |
| Rovnost mezi muži a ženami | Lenka Simerská, Jan Heyrovský |
3. blok kruhů: 17:30 - 19:00
| Zneužitá média v době klikací | Jan David |
|---|---|
| Porod jako zrcadlo naší společnosti | Lilia Khousnoutdinova , Lenka Laštovičková |
Sádlo aneb vztah společnosti k lidem s obezitou a nadváhou
Kruh nabídne příběhy a reflexi našeho osobního i kolektivního vztahu a prožitku ve vztahu k obéznímu tělu. Na kruhu nás nebudou zajímat názory, rady a postoje jak se s tloušťkou vypořádat, ale vztah a jeho obsah, který se ukáže teď a tady.
Otázky, které nás mohou provázet
-
Jak se vztahujeme k obezitě vlastní a druhých?
-
Jaký je společenský vztah k nadváze a jaké pocity a emoce jsou obsaženy v našem prožívání ve vztahu k tloušťce?
Držitel tématu: Ridina Ahmedová
Facilitátor: Zdeněk Jan Weber

Ridina Ahmedová

Zdeněk Jan Weber
Systém a my
Velmi často v dnešní době a společnosti zní věty vyjadřující postoj, že "systém" ( či systémy) je tuhý, nefunkční, byrokratický, zastaralý, nelidský, přebujelý...atd. A způsoby přístupu a vztahování se k těmto různým společenským systémům jsou často rozpolcené na buď podřízení se , "protože takhle to je, vždycky bylo a nejde to změnit" anebo různé formy protestu a odporu, které se snaží "systém změnit" nebo se "postavit mimo systém". Jenže cokoliv, co chceme změnit, změnit zvenčí nelze. Vnímáme se často jako oběť systému a z tohoto místa proti systému bojujeme, kritizujeme, usilujeme, přesvědčujeme, bráníme se, vymezujeme či se od "systému" odpojujeme.
Stejně jako automobil nemůžeme řídit, aniž bychom si do něj sedli a přijali svou roli ve vztahu k určování jeho směřování s ohledem na jeho stav, stav silnice, další účastníky provozu, naši vlastní kapacitu, kondici a schopnost řízení, směrování a mnoho dalších součinných okolností, ani "systém" nelze změnit, aniž bychom nepřijali svou aktivní roli ve vztahu k jeho působení a fungování. To, co změnit můžeme a potřebujeme, je naše vlastní vnitřní nastavení vnímání a vztahování se uvnitř systémů, kterých jsme různou součástí. K tomu nejprve potřebujeme prozkoumat a skutečně vlastnit své vlastní vztahování se k všemožným systémům fungování společnosti, své vlastní nevědomé prožívání těchto vztahů, které zahrnují různé zkušenosti a emoce, kterým se chceme vyhnout. A právě to, že se jim vyhýbáme, způsobuje, že se určité společenské dění opakuje stále dokola, jen v obměněných kulisách.
A druhým velmi důležitým krokem je začít vnímat sebe i "systém" jako lidské společenství.
Systém není kdesi tam venku, jako palác z cihel. Uvnitř systému jsou lidé, kteří mají své lidské prožívání, zkušenosti, příběhy, cítění, stejně jako my. A stejně tak "vně systému" jsou lidé se svým lidským prožíváním. Spojíme-li se skrze toto paradigma ve sdílení prožívání v různých místech " systémů" a můžeme-li si naslouchat, uvidíme a ucítíme mnohem více života jako propojený celek. To nám umožní živoucí organismus zvaný "systém", skrze sebe a své vztahování se k němu, začít se měnit.
Probudíme-li své vlastní živoucí srdce ve vztahu k lidem, kteří tvoří systémy a přijmeme-li své prožívání, které se ve vztahu k těmto lidem se uvnitř nás projevuje, obdržíme klíč, který může odemknout mnohé dveře.
Pojďme v tomto kruhu v bezpečném rámci společně začít. Naslouchat sobě i druhým, v autenticitě a přítomnosti. A nechat se překvapit, co takový kruh uvnitř nás, v naší vlastní vnitřní architektuře začne přestavovat.
Otázky, které nás mohou provázet
- Jakých "systémů" jsem součástí a v jakých rolích? Tvůrce, nadřízený x podřízený, příjemce...
- Vnímám se jako součást nebo jako oddělený díl bez propojení?
- Jaké "systémy" já vytvářím?
- Na základě jakých zkušeností takovéto systémy tvořím?
- Co skutečně prožívám? Jaké emoce ve vztahu k lidem uvnitř i vně systémů prožívám? Mohu je prožívat a vyjadřovat nebo je potlačují?
- Jaké mé prožívání je intenzivní? Co ve mně ztratilo hlas?
- Prožívám, že mě "systém" ignoruje, nebo naopak já udržuji "systém" daleko od sebe?
Facilitátor: Šárka Weberová

Bc. Šárka Weberová, SEP
Válka na Ukrajině: Stíny konfliktu v našich životech
Válka na Ukrajině změnila nejen mapy a politické uspořádání, ale také naše každodenní životy, vztahy a pocit bezpečí. Konflikt, který se odehrává nedaleko našich hranic, zasahuje do našeho vnitřního světa různými způsoby – probouzí strachy, mění priority a nutí nás přehodnotit mnohé jistoty. Tento kruh vytváří bezpečný prostor pro sdílení autentických zkušeností a pocitů spojených s válkou, která je geograficky blízko, ale pro mnohé z nás zároveň vzdálená. Za oficiálními postoji a mediálními obrazy se možná skrývá složitá mozaika osobních prožitků – od nejistoty a strachu přes vnitřní konflikty až po únavu ze solidarity či pocity malichernosti vlastních starostí tváří v tvář válečnému utrpení. Vytvoříme prostor, kde mohou zaznít i ty pocity, které běžně zůstávají nevyslovené.
Otázky, které nás mohou provázet
-
Jak se proměnil můj každodenní život a pocit bezpečí od začátku války?
-
Kde nacházím naději a sílu v časech poznačených nejistotou?
-
Jak se vyrovnávám s nejistotou v měnící se bezpečnostní situaci?
-
Jak se ve mně snoubí soucit s obavami o vlastní bezpečí a budoucnost mně, mé rodiny?
-
Jak se vyrovnávám s většinovými či menšinovými názory kolem sebe?
Držitel tématu: Pavla Yakymchuk
Facilitátor: Jan Prokopec

Pavla Yakymchuk

Jan Prokopec
Fenomén sebepoškozování
Sebepoškozování - jev, který je úzce spojen s obdobím dospívání, s vývojovými změnami, kterými mladí lidé procházejí i s výzvami, které v životě mají. Se sebepoškozováním má zkušenost přibližně každý pátý dospívající. Místo soudů a hodnocení se raději vydejme za příběhy těch, kteří mají s tímto jevem přímou zkušenost. Jaké jsou příběhy těch, kteří mají nebo měli se sebepoškozováním zkušenost? Jaké jsou příběhy rodičů, jejichž děti se sebepoškozují?
Otázky, které nás mohou provázet
- Jaké jsou naše skutečné pocity a prožitky ve vztahu k fenoménu sebepoškozování?
- Co prožívají mladí lidé, kteří se sebepoškozováním mají nebo měli zkušenost?
- Co prožívají rodiče těchto mladých lidí?
- V jakém vztahu je společnost vůči těmto mladým lidem, potažmo vůči jejich rodičům?
- Jaké konkrétní kroky můžeme jako společnost podniknout, abychom podpořili rodiče i děti s touto zkušeností?
Držitel tématu a facilitátor: Blanka Tichavská

Blanka Tichavská
Lidé za mřížemi: náš kolektivní stín
Zveme vás do sdílecího kruhu o našem vztahu k mužům i ženám, kteří jsou nebo byli ve vězení. Často se na ně díváme skrze předsudky nebo strach, a přitom mohou být zrcadlem částí nás samých, které bychom raději neviděli – našeho osobního i kolektivního stínu.
V bezpečném a otevřeném prostoru budeme naslouchat a sdílet, co v nás toto téma a jejich příběhy probouzí a co nás spojuje. Společně se můžeme dotknout toho, že i „lidé za mřížemi“ jsou především lidé – se svými příběhy, chybami, sny i nadějemi – a můžeme v sobě vytvořit prostor pro přijetí druhých takových, jací jsou, včetně sama sebe – tady a teď.
Držitel tématu: Anita Beganyová, Jan Látal
Facilitátor: Jan Čermák

Jan Čermák

PhDr. Anita Beganyová

Jan Látal
Rovnost mužů a žen. Aneb co skutečně hledáme za slovem rovnost?
Rovnost mužů a žen je téma, které se dotýká každého z nás – v rodině, v práci i ve společnosti. Často ale znamená něco jiného pro muže a něco jiného pro ženy. Pro někoho je to otázka spravedlnosti a rovnosti příležitostí, pro jiného přirozených rozdílů, které není třeba vyrovnávat. Kde je hranice mezi rovností a odlišností? A kde se snaha o rovnost může stát spíše překážkou vzájemného porozumění?
Záměrem kruhu je vytvořit prostor, kde mohou zaznít autentické pohledy mužů i žen – s respektem, bez potřeby přesvědčovat druhé. Chceme se společně podívat, jak tuto otázku dnes prožíváme, kde narážíme na neviditelná slepá místa a jaká zažitá klišé je dobré znovu prozkoumat.
Otázky, které nás mohou provázet:
- Co pro mě osobně znamená rovnost mezi mužem a ženou?
- Kde ve společnosti má smysl rovnost posilovat – a kde naopak zachovat rozdílnost?
- Jak se v našem pohledu na rovnost odráží vlastní zkušenosti, role a očekávání?
- Je rovnost něco, co se dá „nastolit“, nebo je to spíše vědomá volba každého z nás?
Držitel tématu: Lenka Simerská
Facilitátor: Jan Heyrovský

Jan Heyrovský

Lenka Simerská
Zneužitá média v době klikací
Hlídací pes demokracie nebo stroj na peníze?
Média jsou vystavena stále větším ekonomickým tlakům, algoritmickému řízení obsahu a rostoucí roli umělé inteligence. Snahou informovat se prolíná snaha upoutat pozornost a generovat zisk. Vedle tradičních médií navíc ovlivňují naše vnímání reality i sociální sítě. Na setkání zažijeme málo teorie, hodně vzájemných interakcí.
Otázky, které nás mohou provázet
-
Jak se orientujeme v nabídce médií a záplavě zpráv?
-
Jak poznáme spolehlivé informace a komu důvěřujeme?
-
Kdo dnes určuje, co je pro nás důležité vědět?
-
Jak algoritmy a sociální sítě mění naše vnímání reality?
-
Jak si udržet kritické myšlení a důvěru k médiím v době klikací?
Držitel tématu a facilitátor: Jan David

Jan David
Porod jako zrcadlo naší společnosti
Porod je zkušenost, která se dotýká nás všech. Všichni jsme svou vlastní cestou přišli na tento svět, někteří z nás jsou rodiči, někteří byli u porodu jako doprovod. Slyšeli jsme porodní příběhy svých matek a dalších lidí.
Pozvání do kruhu je pro všechny, kdo chtějí pobýt s otázkou, jak zacházíme s tím, co je nejzákladnější - se zrozením života. Jak se vztahujeme k porodu a k rodícím ženám?
Cílem není diskutovat o správnosti přístupů, ale v bezpečném prostoru naslouchat a porozumět příběhům, které v nás toto téma probouzí.
Otázky, které nás mohou provázet
- Co nám způsob, jak přistupujeme k porodu, říká o nás samých?
- A co nám říká o tom, kým jsme jako společnost?
- Co nám prostor porodu ukazuje o našem vztahu ke kontrole a odevzdání? K přirozenému tempu a tlaku? Co nám říká o důvěře a vztahu k autoritám?
- Jak by vypadala společnost, která by se učila z porodního procesu – ze zranitelnosti, citlivosti, spolupráce, trpělivosti a přítomnosti?
- Co by se mohlo proměnit, kdybychom k porodu – a k sobě – přistupovali s větší úctou, laskavostí, respektem a důvěrou?
Držitel tématu: Lilia Khousnoutdinova
Facilitátor: Lenka Laštovičková

Lilia Khousnoutdinova

Lenka Laštovičková
CENA PROGRAMU
Celodenní vstupenka
Základní cena - 990 Kč
Dárcovská cena - 2.990 Kč
(chcete-li podpořit vizi konference)
ZAČÁTEK A KONEC PROGRAMU
začátek programu - v 9:30 h
konec programu - v 20 h







